Nehledě na varování Íránu USA prohlásily, že budou i nadále posilovat své námořní seskupení v Perském zálivu. Experti říkají, že obě strany už jsou v nebezpečné blízkosti od zahájení reálných bojových akcí.
Dnes skončila íránská vojenská cvičení v oblasti Hormuzského průlivu. Prochází jím 40% námořního vývozu ropy do Evropy a USA. Íránští vojenští příslušníci vyhrožovali, že průliv uzavřou, a USA hned poslaly do oblasti cvičení útočnou skupinu lodí v čele s letadlovou lodí John C. Stennis. Odvetou na to vyhrožuje íránský vrchní velitel Ataolláh Salehí, že USA budou mít „nepříjemnosti“ v případě, když se bude jejich seskupení posilovat, a prohlásil, že jeho země je připravena na „čelení jakýmkoliv hrozbám, a disponuje vším k tomu nezbytným“.
USA odpověděly, že nezastaví operaci, která je zaměřena na zajištění bezpečnosti v tomto regionu. Zatím připomínají akce obou stran spíše pohrávání svaly, protože ve skutečnosti ani jedna, ani druhá strana válku nepotřebují, tvrdí orientalista Boris Dolgov.
Írán nepotřebuje konflikt s USA, protože nemá dostatečnou moc, aby čelil jim a jejich silným spojencům – třeba Izraeli. Pokud jde o USA, i když je tam proizraelské lobby, je tam také lobby zastupující zájmy lodí, kteří si tento konflikt nepřejí. A proto bude všechno záležet na rozhodnutí politického vedení. Rozhodnutí o zahájení bojových akcí proti Íránu zatím není.
V USA jsou přesvědčeni, že se Írán rozhodl pro demonstraci síly a vyhrožování kvůli tvrdým mezinárodním sankcím: íránské vedení provokuje konflikty na mezinárodní scéně, aby odpoutalo pozornost svých občanů od vnitřních ekonomických problémů. To je dost pochybná verze, soudí Boris Dolgov: Íránu se zatím daří těmto sankcím čelit. Pokouší se ale zabránit jejich stupňování.
Bude-li zavedeno embargo na vývoz ropy z Íránu, jímž v současné době vyhrožuje Západ, bude to mít pro íránskou ekonomiku bolestivé následky. Dokud ale vývoz pokračuje, dostává Írán dost velké peníze a může čelit zavedeným sankcím.
Nebezpečí spočívá v tom, že v případě i té nejmenší vojenské kampaně v Perském zálivu se může tento konflikt změnit v globální v průběhu jen několika dní. Budou do něj zataženy skoro všechny země tohoto regionu. A nebude to vůbec válka všech proti Íránu. Tato země má přece spojence, soudí expertka ruského Ústavu orientalistiky Lydie Kulaginová.
Regionální velmoci jsou samozřejmě proti jakýmkoliv bojovým akcím v tomto regionu. Protože každé vojenské akce, dokonce výhradně letecké operace, zapříčiní odvetné údery ze strany Íránu, které budou zaměřeny na sousední země. V zemích Perského zálivu je vztah k Íránu spíše záporný: za prvé, kvůli problému šiitů, a za druhé kvůli jaderné politice Íránu. Josu však také země, mj. Turecko anebo Libanon, které budou v případě války Írán podporovat a dokonce mu pomáhat.
Hlavním spojencem Íránu je Sýrie, a cílem všech akcí USA na Blízkém Východě je i nadále svržení politických režimů v obou zemích. Ani v jedné zemi se pravdaže nedaří zatím prosadit „libyjský scénář“. V mnohém proto, že OSN, a také Rusko a Čína jsou i nadále proti jakýmkoliv vojenským akcím proti Íránu a Sýrii, a trvají na řešení všech problémů diplomatickými metodami.
Zdroj: Czech.ruvr.ru AC24.cz
