Členské státy Evropské unie (EU) kromě Kypru, Estonska, Slovenska, Německa a Nizozemska podepsaly v Japonsku smlouvu ACTA proti internetovému pirátství. Státy, které takto zatím neučinily, k podpisu směřují. Proti smlouvě však probíhaly v předešlých dnech demonstrace v Polsku, kde vyšlo do ulic na 10 tisíc lidí. Po protestech polský premiér Donald Tusk uvedl, že smlouva ACTA musí být řádně projednána se všemi zúčastněnými stranami a odborníky. Připustil také možnost, že Polsko nakonec smlouvu neschválí.
K mezinárodním protestům se připojili i Češi. Kvůli zdejšímu rozhodnutí vlády podepsat smlouvu pak napadli hackeři i vládní internetové stránky. Česká vláda poté oznámila, že se bude muset smlouvou důkladně zabývat. Toto stanovisko potvrdil i premiér Petr Nečas. Schvalování v Česku zřejmě nebude jednoduché a podmínky smlouvy ještě vyvolají bouřlivou debatu. Zástupci vládních stran i opoziční ČSSD totiž dávají najevo výhrady k bodům dohody, někteří se dokonce staví proti její ratifikaci. O postoji jejich stran se ale rozhodne až poté, co se poslanci podrobně seznámí s obsahem dohody a jejími důsledky pro české právo.
Po Česku a Polsku předběžně oznámila pozastavení ratifikace kontroverzní mezinárodní smlouvy ACTA i Litva, Bulharsko a Slovinsko. Slovinský ministr vzdělávání Radovan Zerja uvedl, že k zastavení ratifikace dojde „co nejdříve”, dohodu pak nazval „velkým nedorozuměním”.
Dokonce i Německo oznámilo, že dohodu nepodepíše, dokud nebudou zodpovězeny otevřené otázky.
Vůdce Evropské lidové strany, největší politické frakce v Evropském parlamentu (EP) Joseph Daul označil smlouvu za „mrtvou”. Ratifikace EP je nutná, aby smlouva vešla v platnost.
Systémovým problémem smlouvy je, že země, kde je největší objem pirátství (Čína, Indie, Brazílie), nebyly účastny jednání a není pravděpodobné, že by ke smlouvě přistoupily, takže ani nelze očekávat zásadní průlom v ochraně duševního vlastnictví.
